O taktice zakrmování bylo popsáno již spousta papíru. Pravidelně tyto články čtu, studuji a zjišťuji, že co kaprař, to jiný názor, co voda i období, to jiná taktika. Samozřejmě je logické, že budeme rozlišovat způsoby vnadění i druh používaných komponentů na proudící či stojaté vodě. Musíme brát zřetel na velikost revíru a na období, ve kterém máme naši krmnou kampaň uskutečnit. Ba dokonce se setkáváme s tím, že na téže vodě, v tom samém období a na stejném lovišti, může způsob naší taktiky lovu, se kterou jsme slavili jeden rok úspěch, být o rok později zcela bezpředmětný. Proč tomu tak je, ví jen samotní kapři. Velice často mívám pocit, že abych jejich myšlenkové pochody chápal, musel bych se stát jedním z nich. Pak by to bylo ale nespravedlivé! Takže mi nezbývá nic jiného, než si i nadále lámat hlavu, jak na ně.

Sám jsem zastáncem velkých a dlouhodobých krmných kampaní. Předem upozorňuji, že tento druh kampaně lze praktikovat pouze na revírech o velké rozloze a je více či méně podmíněn tím, že budeme takzvaní domorodci, kteří vodu dokonale znají.

Když mluvím o dlouhodobé kampani, mám na mysli dobu trvající minimálně jeden měsíc. Tato kampaň zruinuje naši peněženku a je vhodné nebýt na ni sám, ale na druhou stranu čím méně kolegů, tím lépe. Hovoříme zde o krmných dávkách ,,monstrózního“ typu. Tedy 3-4x týdně zhruba 60kg partiklu, pelet a 3-5kg kvalitního boiles. Kvalita boiles je v tomto případě velice důležitá. Mohli bychom se setkat s tím, že nekvalitní použité komponenty budou mít pro naše loviště nedozírné negativní následky. Za má kaprařská léta jsem se způsobem ,,pokus-omyl“ dopracoval pouze k několika málo druhům, které na tento styl kampaně můžeme použít a věřte mi, že teď rozhodně nehovořím o různých cenově zvýhodněných paketech, či o krmném boiles, které nám někde zbylo z předešlé sezóny.

Naši krmnou kampaň lze rozdělit do několika časových úseků. První můžeme nazvat „nenápadný začátek“. Po vytipování našeho loviště začínáme zlehka. Několik málo kilo partiklu a kilo boiles rozprostřeme na velkou plochu. Postupně dávky zvyšujeme, až se cca. desátý den dostáváme na objem, který jsem popisoval v úvodu. Naší prioritou v tomto časovém úseku je, aby byl nejen v krmelišti, ale i na břehu absolutní klid a nebyl zde naprosto žádný rušivý element. Mám na mysli třeba silony od nahozených udic. Jde nám především o tzv. důvěryhodné přijímání potravy, kdy kapr přijme naše návnady jako součást svého přírodního potravního řetězce. Toto období můžeme libovolně prodlužovat. Samozřejmě se vše odvíjí od potravní aktivity ryb, kterou pozorujeme sledováním našeho loviště.

Druhý časový úsek je samotná výprava, chcete-li carp tour, jejíž předpokládaná délka je 5-7 dní. Minimálně týden před samotným lovem vynecháme z krmných dávek partikl i různé druhy pelet. Vnadíme pouze několika kily samotného boiles. Pokud možno velice dobře vysušeného a velkých rozměrů. Kaprařská ikona Angličan Tim Paisley se v jedné ze svých knih zmiňuje o boilies velikosti tenisových míčů. Do takovýchto extrémů jsem se nikdy nepustil, ale velikost o něco větší než míček na stolní tenis je pro mě ideální.

Poslední krmnou dávku cca. 5kg boiles dopravuji do vody 3 dny před samotným počátkem lovu. Ten začínám pouze s PVA materiálem a maximálně deseti „kuličkami“ vhozenými do okruhu jedné montáže.

Za rozepsání stojí má zmínka o PVA materiálech. Na stojaté vodě používám zcela výhradně a pouze PVA stringer, chcete-li šňůrku či nit. Čím méně kdesi v lovišti bude chemických pachových stop, tím lépe. Abyste měli představu o čem zde píši, zkuste si doma v šálku na kávu rozpustit kus PVA punčochy, nebo PVA sáček, přičichněte nebo se zkuste napít. Při hypotéze, že stojatá voda opravdu stojí, chemický pach se drží kolem nástrahy a kapr má několikanásobně vyvinutější čich než člověk, myslím, že není třeba k tomuto tématu psát další řádky. Ale něco přeci ještě stojí za zmínku. S PVA stringerem jsem se vydal trochu jinou cestou než ostatní. Jeho hlavní úkol je, že dopravíme návnadu těsně k nástraze, ale je přeci logické, že zkušený kapr je schopen rozpoznat návnadu od nástrahy, obzvlášť, když ony samotné může v jejich bezprostřední blízkosti porovnat. Jakou cestou jsem se tedy vydal? Používám PVA stringer jako matoucí pro kapra. Jde o to, že navlékám boiles na stinger tak těsně jak je to jen možné, tudíž se doba rozpustnosti PVA prodlouží z několika sekund na několik hodin. Pak můžeme vést polemiky o tom, že kaprovi se zdá podezřelý právě stinger a ne samotná nástraha.

O taktice vnadění při lovu se rozepíši někdy jindy, protože ona samotná by vydala na zajímavou knihu.

Dalším časovým úsekem je konec, či spíše „předkonec“ naší výpravy. Přestože celou dobu vnadím pouze minimálně, 1-2 dny před koncem nevnadím vůbec. V tuto dobu už začínám loviště tzv. dochytávat a snažím se v krmelišti o co největší klid. Nástrahy přehazuji co nejméně a vyhýbám se veškerým rušivým elementům, které bych mohl na vodní hladině, či pod ní způsobit. Velcí kapři mají rádi klid! To všichni víme, ale jestliže se v našem lovišti pohybují hejna ryb, které neustále atakují naše nástrahy, tak časté zdolávání jednotlivých kusů působí na okolí jejich vodního světa velice rušivě. Při představě, že velcí kapři se pasou někde opodál a pozorují co se děje v krmelišti lidově řečeno za bordel, se jim ani nedivím, že se tam nehrnou. Pak-li ale, že je v lovišti návnad co nejméně a hejna ryb odtáhnou, je zde velká šance, že se takový mazák pluje podívat, co se to tam vlastně dělo. Kapr je přeci od přírody zvědavý tvor.

Téměř plynule jsme se dostali do posledního časového úseku, který začíná zabalením našich prutů a ostatního arzenálu. Zde musíme využít výhodu domácího prostředí, která je podmíněna našim snažením.

To co se poté děje u dna v krmelišti i nadále pro nás zůstane záhadou, ale jedno je jasné. Pokud na našem místě nezačne lovit někdo jiný je zde absolutní klid. Říkejme tomu třeba, že necháváme místo uležet. Možná i nevědomky zde teď vytváříme tzv. zdroj mizející potravy. Ryba hledá potravu na kterou si zvykla a občas nalezne jen pouhý zlomek toho, co přijímala. Důvěryhodně tento zlomek přijme a hledá dál.

Co se tedy stane, jestliže se na naše loviště za 3-5 dní vrátíme, jak s oblibou říkám místo dochytat? Opět použijeme úplně minimální množství krmení, ne-li žádné a lovíme pouze s PVA, tentokrát nikoliv matoucím pro kapra. Již několikrát jsem byl velice příjemně překvapen, protože i když jsem třeba celou předešlou výpravu lovil malé ryby tak „dochytání“ funguje. Nedočkáme se tolika záběrů, ale jestli nějaký přijde a věřte, že přijde, jde o velkou rybu. Toto může fungovat ještě 10-20 dní po našem odjezdu. Nesmíme zapomenout na to, že předtím než jsme se k vodě nastěhovali s bivakem, do krmeliště spadlo několik metráků partiklu a několik desítek kilo boiles a jejich pachová stopa, čili chemický potravní signál na dně stále zůstává.

Toto je pouze jedna z variant naší vnadící taktiky. Existuje dalších mnoho způsobů, které jsou úspěšné, ale o nich zase snad někdy příště.

Pro úspěšný lov kaprů je velmi důležité vnadění. Je to přivykání ryb, aby se zdržovaly na určitém místě. Dobrá návnada je schopna přilákat a udržet ryby na lovišti tehdy, pokud došlo ke správné volbě…

- množství návnady
- způsobu jejího dávkování
- výběru místa vnadění

S ohledem na čas, po který čekáme, až ryby dorazí na loviště, vnadění dělíme na krátkodobé, jenž uplatňujeme většinou během jednodenních výprav bezprostředně před a během lovu, a dlouhodobé, které spočívá v několikadenní přípravě loviště než začneme s vlastním rybařením.

Krátkodobé vnadění

Cílem krátkodobého vnadění je přilákání ryb a jejich udržení na lovišti co možná nejdéle, anebo povzbuzení chuti ke krmení ryb, které se již na lovišti nalézají. V okamžicích, kdy se ryby intenzivně krmí, mohou brát až několik hodin. Slabší krmení se obvykle projevuje tím, že se na lovišti zdržují jen krátce. Někdy se dokonce stává, že ryby jen proplouvají kolem vlasce nebo nástrahy a jen občas o ni zavadí.

Množství návnady

Níže je uvedeno orientační průměrné množství sypkých vícesložkových návnad na celodenní rybaření.

voda stojatá (jezera, rybníky) – 1 až 2 kg
voda pomalu tekoucí (kanály, řeky) – 2 až 4 kg
voda tekoucí (řeky) – 3 až 6 kg

Při určitých podmínkách stačí množství návnady odpovídající dolní hranici, či ještě méně. Těmito podmínkami jsou:

a) nízká teplota vody, čehož důsledkem je snížená aktivita ryb a pomalejší trávení organismu (např. v chladnějších obdobích roku).

b) prudká změna počasí, což bývá spojeno i s prudkou změnou atmosférického tlaku, nebo při velkých a rychlých změnách výšky hladiny vody.

c) příliš velká čistota a průzračnost vody. V tomto případě občas upouštíme od použití sypkých vícesložkových návnad a přistoupíme k použití jiných způsobů vnadění, např. malým množstvím nástrahy.

d) divoké vody, jenž jsou velmi málo navštěvovány rybáři, kdy ryby návnadu neznají.

Ve většině případů je účelné neustálé zmenšování množství návnady vhazované do vody.

Dávkování návnady

Připravenou návnadu házíme do vody po porcích ve stanovených časových odstupech a musíme se přitom řídit určitými pravidly, jenž se osvědčily na mnoha lovištích.

a) na typických lovištích házíme před zahájením lovu na loviště kolem 20-40% připravené návnady. První porce návnady se vhazují ve formě návnadových koulí velikosti pomeranče. Při lovu přivnaďujeme obvykle koulemi menšími. Rovněž koule pro úvodní vnadění musí být pevnější, než ty, kterými vnadíme při lovu. Je lepší přivnaďovat častěji a menšími porcemi, zvláště tehdy, když ryby dobře berou. Na typickém lovišti obvykle přivnaďujeme po 15-30 minutách. Mimo tohoto přivnaďování je třeba vnadit v kritických okamžicích lovu, např. při tažení velké ryby, nebo po jejím utržení. Jsou to situace, při kterých existuje reálné nebezpečí, že se vyplaší celé stádo ryb. Včas nabídnutá porce návnady může odvést pozornost vyplašených ryb a udržet je na lovišti.

b) na mělkých lovištích nahazování návnadových koulí většinou plaší ryby. Z toho důvodu musí úvodní porce nahozená před lovem tvořit větší část připravené návnady. Během lovu se pak nepřivnaďuje tak často a když, tak malými kuličkami.

Dlouhodobé vnadění

Dlouhodobé vnadění je potřebné všude tam, kde jednodenní vnadění před a během lovu ryby na loviště nepřivábí. Bez přinejmenším několikadenního vnadění lze jen stěží ulovit jediného kapra. Dlouhodobé vnadění je účinné hlavně na vodách stojatých. K dlouhodobému vnadění se jen málokdy používají sypké vícesložkové návnady, poněvadž zcela zbytečně přivábí na loviště i drobotinu. Nejčastěji používáme proteinové kuličky, kukuřici, hrách, brambory nakrájené na velké kostky, pšenici, kroupy nebo konopí.

dávkování návnady

Obvykle vystačí vnadění jednou za den. Mělo by se odehrávat vždy ve stejném čase (např. za úsvitu). Důležitá je pravidelnost nabízených dalších porcí téže návnady na vybrané loviště. Kapr se totiž dá poměrně snadno ulovit, jestliže si zvykne na přijímání daného druhu pokrmu vždy na tomtéž místě. Okamžikem zahájení každodenních lovů lze přestat s pravidelným vnaděním s tím, že ho omezíme jen na vnadění před vlastním lovem anebo v průběhu podle výše uvedených zásad. Každodenní porce u dlouhodobého vnadění je podstatně menší než u vnadění jednodenního. Návnadu klademe na dno v prostoru několika čtverečních metrů.

Dlouhodobě lze vnadit současně na několika místech, nejlépe, pokud se od sebe liší hloubkou a druhem dna. Takto si zvyšujeme šanci, že nalezneme loviště, na kterém se ryby krmí nejraději. Po 3-4 dnech vnadění by se měly dostavit první výsledky. Jestliže se po týdnu vnadění ryby na vnaděném lovišti vůbec neobjeví, pak tam asi vůbec nejsou, nebo také návnada a místo vnadění nebyly dobře vybrány.

Výběr místa vnadění

Důležitým hlediskem při výběru místa vnadění je:

- hloubka vody
- tvar a druh dna
- uložení podvodních překážek
- umístění vodních rostlin
- složení proudu
Vynikající místo pro vnadění i lov je vždy na okraji pole rostlin, okraj rákosí nebo oko volné vody mezi rákosím, břeh s vynořujícími se rostlinami, křoviska rdesny, stolístku nebo stulíku. Dobré výsledky přináší vnadění poblíž velkého potopeného stromu nebo větví sklánějících se do vody. Zde ryby nalézají úkryt a pastviště. Tato místa jsou však velmi nebezpečná, protože většina především velkých kaprů tu využije příležitosti, zamotá vlasec do větví a odpluje s háčkem v tlamě.

Atraktivní loviště bývá tam, kde končí svah a začíná rovné dno. Tady na úpatí svahu je optimální místo pro vnadění. Ryby můžeme očekávat dokonce i ve velké hloubce (více než 10 m), pokud je dno tvrdé, štěrkové nebo písčité. Měkké a bahnité dno ve velké hloubce může znamenat pásmo bez kyslíku, kde veškerý biologický život zanikl. Na celkem dobré výsledky vnadění můžeme naopak spoléhat za podmínky, že v tomto místě není příliš velká hloubka.

Na výběr místa vnadění má vliv i stanoviště rybáře. Na průměrném lovišti je nejlépe vnadit ve vzdálenosti 15-20 m od loďky.

Starý, účinný a praktický způsob vnadění:

Do pytle z řídké síťoviny (nejlépe od cibule) nasypeme chléb, rohlíky nebo jiné pečivo asi den předem namočené ve vodě, můžeme doplnit rozmačkané vařené brambory, rozvařené a rozmačkané lněné semeno. Aby se takto naplněný pytel nevznášel, zatěžkáme ho uvnitř několika kameny podle obsahu, zavážeme, připevníme k němu provaz nebo silný vlasec a vhodíme ho do vody v místě, kde lovíme. Místo je třeba si pamatovat a tak konec provazu opatříme bójkou, která neplave na hladině, ale 15-20 cm pod ní. Tím si zajistíme anonymitu našeho lovného místa. Obsah pytle podle koncetrace ryb v daném lovišti dlouho nevydrží a tak musíme jeho obsah pravidelně doplňovat. Pohybem vody se obsah pytle rozptyluje a láká kapry. Často při doplňování zjistíme v pytli díry, jak kapři usilovně jeho obsah vysávají. Návnada v pytli má mnoho předností a je spolehlivým způsobem vnadění.

Pre mnohých zabudnutá nástraha a návnada, ktorá však má na konte chytených nespočetné množstvo pekných rýb. Zemiak si preto zaslúži trocha pozornosti, a to nielen pri love kaprov.

Varený zemiak
Najjednoduchším a asi aj najpoužívanejším je varený zemiak. Ja do vody pri varení ešte pridávam troška soli, zemiaky tak nepopraskajú. Ak nimi chcem len kŕmiť, uvarím ich do mäkka, potom nakrájam alebo menšie nechám celé. Len ich zbavím šupky a šups s nimi do vody.
Ak chcem zemiak použiť ako nástrahu vyberiem ho o trocha skôr, aby bol troška tvrdý a dal sa dobre použiť na háčik. Nastražiť ho môžeme buď priamo na háčik, alebo na vlas ako boilies. Nastražujem ho buď celý, alebo ho vykrojím do tvaru guľôčky. Vykrajováky sa dajú kúpiť v rôznych veľkostiach. Niekedy si ho nakrájam aj na kocky a tak nastražím.

Dipovaný zemiak
Môj dá sa povedať najpoužívanejší spôsob úpravy tejto nástrahy je uvarený zemiak nadipovať. Je to jednoduché – kocky alebo vykrojené guľôčky dám do menšej nádobky a zalejem trochou dipu. Najlepšie je urobiť tak ešte pre lovom, nakoľko sa aróma lepšie absorbuje dovnútra. Pozor nedipovať v celom dipe, lebo zemiaky doňho uvoľnia vodu. Dip sa znehodnotí a môžeme ho vyhodiť.

Surový zemiak
Ďalším spôsobom je nastražiť surový zemiak. Takýto zemiačik vo vode vydáva škrobovú arómu a uvoľňuje okolo seba biely mráčik. Samozrejme ho treba ošúpať, nakrájať na kocky alebo vykrojiť. Je to zase niečo nové, neopozerané. Dobre drží na háčiku aj pod ním a dlho vydrží aj pri nájazdoch menších rýb.

Zafarbený zemiak
Zemiaky si môžeme i trocha prifarbiť, či už surové, alebo uvarené. Použijeme na to potravinárske farbivo. Olúpané, nakrájané, alebo vykrojené zemiaky ním jednoducho zasypeme. Dobre premiešame a necháme asi päť minút nasiaknuť. Je ľahko dostupné v potravinách, alebo drogériách a nestojí skoro nič. Výsledkom budete veľmi milo prekvapení.

Pomliaždený zemiak
Pomliaždený zemiak používam na zahustenie a doplnenie kŕmnych zmesí, alebo samotatne na zakŕmenie lovného miesta. Dostatočné množstvo zemiakov uvaríme a ešte teplé pomliaždime na jemnú kašu. Potom necháme vychladnúť a jednoducho pridáme do či už method mixu, krmítkovej zmesi, partikla zo šrotom.
Do vedierka si dám naložený partikel, k tomu pomliaždené zemiaky, zahustím trochou kukuričného alebo pšeničného šrotu, prípadne krmítkovej zmesi (tak aby zmes držala po kope). Dobre rozmiešam a potom s toho urobím kŕmne gule, ktoré nechám trocha oschnúť, aby boli tvrdšie a lepšie sa hádzali na lovné miesto. Treba experimentovať a skúšať. Výhodu vidím v tom, že z pomliaganého zemiaka sa uvoľňuje rýchlo aróma a spôsobuje aj kal v okolí, ktorý láka ryby na lovné miesto.

Pomliaždený zemiak v pančuche
Pomliaždený zemiak dohustíme nejakou vnadiacou zmesou, môžme pridať aj dochucovadlo, posilovač alebo arómu. Dobre rozmiešame, aby nám vznikla kompaktná zmes. Následne si vytvarujeme guľôčku a túto zabalíme do odstrihnutého kúsku pančuchy alebo jemnej sieťky. Zabalíme a priviažeme špagátikom. Potom len nastražíme pod háčik ako boilies a môžeme nahodiť.

Dúfam, že som vás trocha inšpiroval na experimentovanie s touto tak trošku zabudnutou nástrahou a návnadou.