Faktory ovplyvňujúce zdolávanie rýb

Každý z vás to už určite zažil. Raz nestačíte obsluhovať dva prúty a o deň neskoršie ste u vody úplne zbytočný… V každom prípade má zmysel premýšľať o tom, čo sa vlastne stalo, čo bolo príčinou  a zobrať si z toho ponaučenie. Existuje veľa faktorov  (i kombinácie viacej faktorov naraz), na ktorých závisí náš úspech či neúspech.

Sú to tie, ktoré ovplyvniť môžeme (napr. nástraha, montáž, výber revíru,…) a potom tie, na ktoré nemáme žiadny vplyv a môžeme sa im maximálne prispôsobiť (počasie, ročná doba,…). V následujúcich riadkoch som sa zameral iba na faktory, ktoré síce neovplyvníme, ale môžeme sa snažiť im aspoň trocha porozumieť. Bohužiaľ až tak jednoduché to nie je… Po prečítaní nasledujúcich riadkov možná zistíte, že ste sami na vlastnej koži prežili situáciu, ktorá bola úplne odlišná od toho, čo som popísal… To je v poriadku, chovanie kaprov nejde nikdy úplne presne odhadnúť (ešte že tak!!!), ale zrejme vás to prinúti si u vody viacej všímať aj vplyvy počasia a následne získanú prax konfrontovať s teóriou… A to už je krok dopredu!

Tak teda ideme na to!

Vplyvy prírody

Tepelné žiarenie je kľúčom k životu, teda aj k životu kaprov, pretože ovláda životní cyklus každého jazera, teplotu vody, množstvo kyslíku v nej rozpusteného a množstva svetla, ktoré cez vodu preniká. Ďalšie faktory ako sú vietor, dážď a tlak vzduchu majú taktiež významný vplyv na chovanie kapra.

konečne prší…

Vietor

Má tri hlavné účinky: napomáha okysličovať vodu a tím vytvára priaznivé prostredie pre život kaprov. Kapor je síce schopný prežiť i pri veľmi nízkych hodnotách vo vode rozpusteného kyslíku, ale v dobre prekysličenej vode lepšie, a tím pádom viacej potravy prijíma a rýchlejšie rastie. Južný a západný vietor býva preto príhodnejší (keď je vietor teplejší ako voda, platí to dvoj násobne, veľké plus v zime!), to však neznamená, že severné a východné vetry sú vždy nepriaznivé. Hlavne v lete ochladzujú a okysličujú vodu, čím podporujú potravní aktivitu rýb. Vietor tiež napomáha koncentrácii potravy v náveterných (tam kam vietor fúka) stranách jazera (nafúka tam zooplankton a fytoplankton) a ešte k tomu spôsobuje podvodné prúdenie, čím naruší spodnú časť jazera a odkryje nové zdroje potravy. Dôjde k z čereniu dna, a to majú kapre skutočne radi. Existuje-li prevládajúci smer vetru na danej lokalite, je pravdepodobné, že náveterná strana bude bohatšia na prirodzenú potravu. Termoklimatický efekt – týka sa jazier hlbších než cca 10 m. Slnko nie je schopné prehriať celý stĺpec vody, existuje tu oblasť dramatickej zmeny teploty (= termoklima) niekde medzi 5 – 10m hĺbky. Studenšia voda je hustejšia než voda teplejšia, preto sa drží u dna. Vrchné vrstvy dokážu vstrebávať kyslík z povrchu vody, ale studenšie vrstvy to nedokážu a sú preto na kyslík oveľa chudobnejšie. Následkom tohto efektu je výskyt veľmi malého množstvo prirodzenej potravy v hĺbkach väčších než 10 m. Keď vanie vietor, narušuje to rovnováhu termoklimatu a voda v záveternom (odkiaľ vietor fúka) konci jazera je zmiešaná čím umožňuje, aby kyslík prenikal i do nižších vrstiev vody. Čerstvé potravné položky môžu byť umiestnené práve v takejto oblasti. A tak, keď vanie nový vietor na hlbokom jazere, zvážte, kde sa dostať po vetru do závětrného konce tato vody, pretože to múze byť mesto, kde s kaprí za týchto povětrnostních podmínek pravdepodobné búdou zdržovať (je to trochu zmatek, ale pri troje soustředění s to dá pochopiť, ufff).

babina

Tlak vzduchu
Ovlivňuje množství kyslíku, které je voda schopna vstřebat z atmosféry prostřednictvím povrchu jezera. Čím vyšší je tlak, tím více kyslíku je možno vstřebat a naopak. Testík – vlaštovky létají vysoko – hmyz, kterým se živí, je nesen vzhledem k vysokému tlaku (parné a klidné dny) vzduchem. Tlak vzduchu také ovlivňuje plyny, které osou obsaženy v plynovém měchýři kapra – pokud se tlak zvýší, částečky plynu osou přitahovány blíže k sobě a tím působí jako vnitřní kompresor, který tlačí na plynový měchýř – to způsobí nezájem ryby – např. horké letní počasí – kapr se pohybuje jen velice líně a téměř nepřijímá potravu. Pozitivně tety působí především klesající tlak nebo i dlouhodobě nízký tlak (dostatek kyslíku, čeření, nižší úroveň osvětlení), naopak na kolísání tlaku nahoru dolů nebo na dlouhodobě vysoký tlak většinou ryby reagují negativně. Účinky bouře – před bouří je dusno (tlak se hromadí a stoupá) – cítíme nedostatek kyslíku. Tentýž nedostatek, a to snad ještě hlubší, pociťují i ryby – po začátku bouře se začnou cítit lépe (něco jako účinky tabletky na špatné trávení). Voda se ochladí dešťovými kapkami, které zároveň do vody přináší kyslík a hostina může začít. Nemusí to však byť pravda, pokud po bouři následuje déletrvající ochlazení (ryby osou apatické cca. 3 následující dny).

ranní mlha

Roční období
Kapr přijímá potravu po celý rok, ale s různou intenzitou v různých ročních dobách.

Jaro – kapr je po zimě vysílený, ve vodě je relativně málo přirozené potravy, snaží se nabrat sílu k „milostným hrátkám“ – s oteplující se vodou vzrůstá jeho potravní aktivita, protože se ve vodě vyskytuje čím dál tím více přirozené potravy. Období před a zejména po tření bývá velice úspěšné – chce to „jen“ trefit tu správnou dobu. V pozdním jaru znepříjemňují chytání květy olší, topolů a jiných stromů (vata, která se lepí na vlasec). V tomto období ryby zpravidla příliš neberou (snad pojídají květ???, v tom nemám jasno), neznamená to však, že kapra nelze ulovit!

Léto – spousta přirozené potravy, vrchol kapří aktivity. Při déletrvajících vedrech klesá obsah kyslíku ve vodě (teplota vody > 25°C) a kapr se stává líným a apatickým vůči potravě. Dobrá šance na ulovení je v noci nebo brzy ráno a dále pak v proudnějších částech řek, pod jezy a při změně počasí (déšť, vítr, ochlazení) – více kyslíku. Z praxe mám však potvrzeno, že i v parných dnech se dají kapři úspěšně lovit v nadjezí.

Podzim – klesá množství přirozené potravy, kapři začínají shánět potravu, aby si udělali dostatečnou tukovou zásobu k přežití zimy. Zřejmě nejnadějnější doba k ulovení trofejního kusu.

podzimní pohoda

Zima – při teplotě menší než 10°C se ryby stahují do hlubších míst a do překážek, kde hodlají přezimovat. Potravní aktivita klesá se snižující se teplotou vody. Kapr přijímá potravu jen ojediněle (i jednou za několik dní) a zpravidla velice opatrně, neplýtvá energií při shánění potravy (spíš čeká, co mu voda přinese). Stačí mu málo k nasycení (produkce trávících enzymů ve střevě je závislá na teplotě vody). Stále je však šance na ulovení kapra zejména při nenadálém oteplení, které způsobí zakalení a vzdutí hladiny řek – prší a fouká teplejší vítr (většinou od J, JZ). Chce to být jen včas na správném místě a mít notnou dávku štěstí. Špatné jsou jasné mrazivé dny a noci.

Proudění
Tato kapitola se týká především lovu na řekách, které jsou mnohem více než větrem ovlivňovány proudem vody. Zvyšuje-li se proudění vody po deštích (ne jednorázový plavák!), zvyšuje se zpravidla i potravní aktivita ryb. Pokud byl předtím na řece delší dobu nižší průtok vody, máte velkou naději na úspěch (podobně to platí i na stojatých vodách – zvyšující se hladina).

Dobré – ustálený mírně zvýšený stav vody, pozvolna stoupající hladina, opadává-li voda a zároveň dochází k pročišťování – např. Jizera – při prudkých deštích v horních částech řeky je voda zbarvena buď do červenohněda (půda v okolí Železného Brodu) nebo do barvy bílé kávy (vliv povodí Mohelky) – pokud je zákal již jen minimální, je dobrá šance na chycení pěkné ryby.

Špatné – nízký stav vody, neustálé kolísání hladiny (paradox – Jizera – elektrárny neustále několikrát denně způsobují kolísání hladiny řeky a snižování či zvyšování průtoku – neznamená to však, že nelze chytit kapra za takových podmínek).

neberou…

Vliv měsíce
Měsíc je spolu se sluncem jednou z hnacích sil všeho živého na této planetě. Pokud tedy ovlivňuje např. příliv a odliv, růst hub a spoustu jiný procesů v přírodě, tak by mohl mít vliv i na ryby. To, že o vlivu měsíce na braní ryb víme zatím jen málo, neznamená, že neexistuje… Jsem přesvědčen, že nějaká souvislost tu bude. Ale jaká? Je možné, že se jedná o podpůrný faktor, který pozitivně působí v kombinaci s jinými vlivy (vítr, tlak) nebo je to naopak hlavní faktor a ty ostatní jsou podpůrné… Je to zatím jedna velká neznámá… Někteří z nás jsou ochotni odpřísáhnout, že úplněk má zcela zásadní vliv na braní ryb (já o tom nejsem přesvědčen, i když můj doposud největší kapr zabral právě při úplňku). Poslední tři roky se snažím se svými přáteli něco kloudného o tomto vlivu vypozorovat, avšak výsledky jsou doposud spíš nepřesvědčivé. Jedno je však jisté – úplněk má pozitivní vliv při lovu v okolí břehu a na mělčinách. Je to však spíše způsobeno tím, že měsíční svit aktivuje všelijakou vodní havěť, která slouží jako potrava rybám. Jedná se tedy spíš o vliv světla než o magickou sílu měsíce.

magický úplněk

Intenzita světla
Opět diskutabilní faktor. Kapří potravní aktivita je zřejmě vyšší při nižší úrovni osvětlení. To může být způsobeno např. denní dobou (svítání, soumrak, noc), aktuálním počasím (zataženo) nebo přikalením vody. Jak si ale vysvětlit, na mnoha revírech zcela běžnou věc, záběr „poledňáka“?

svítání

Ostatní vlivy

Vlastní charakteristiky daného kapra
Tvar jeho tlamy, velikost hlavy, tvar těla, apod. – i kapři mají své vlastní individuální charakteristiky. Ne všichni kapři přijímají potravu v ideálních potravních podmínkách a ne všichni kapři přestávají přijímat potravu při špatných potravních podmínkách. Určitě jste se už někdy ocitli v situaci, že vám z vašich osvědčených háčků na jiném revíru, než kde obvykle chytáte, najednou padají ryby. Stejně tak určité revíry mají svá specifika v odlišnosti záběrů (někde jen píp, jinde hrčák,…) je to samozřejmě dáno i rybářským tlakem na daný revír…

Rybářský tlak
Jsou-li kapři znovu a znovu ulovováni na určitý typ koncové udice nebo nástrahy, nebo dokonce na určitém místě či v určitou dobu, mohou změnit své normální potravní zvyky, aby se tak vyhnuli neustálému zasekávání. Začnou si spojovat výše uvedené s nebezpečím – velké množství rybářů, a tím i velké množství natažených vlasců ve vodě, může kapry zcela vystrašit, stejně tak jako časté přehazování udic. Kapr v takové situaci zpravidla nepřijímá potravu. Řešení: „být odlišný“ – použít jinou montáž, jinou nástrahu, chytat v jinou dobu (noc), zvolit jiný způsob vnadění…

soumrak nad řekou

Důvěra v nabízenou potravu
Vzbudit u kapra pocit, že předkládaná návnada (nástraha) je pro něj „to pravé ořechové“ – atraktivní (chutná, voňavá) a hlavně bezpečná. Pak se zvyšuje šance na ulovení, protože kapr má k dané potravě důvěru a sbírá ji tak méně ostražitě (stejně tak rybář musí věřit v to, co nabízí). Po diskuzích se svými přáteli jsem přesvědčen i o tom, že někteří kapři preferují sladké příchutě, jiní masové nebo kořeněné a některým je to zcela jedno.

Faktor zvyku
Kapr je tvor přizpůsobivý, proto si časem zvykne i na hluk (silnice, železnice,…) a začne jej brát za běžnou součást svého života. V určitých případech si rušivé elementy může začít spojovat i s možností získání potravy! Konkrétně hluk, který působí koupající se lidé nebo projíždějící lodě – v obou případech dojde ke zvíření dna, a tím tedy k odkrytí nových potravních zdrojů. Uvedu příklad – v dobách dávno minulých jsem rybařil na Máchově jezeře. Rybáři, evidentně znalí místních poměrů, vždy živě debatovali v kroužku mimo dosah svých prutů, avšak jejich „družná zábava“ vždy ustala s blížícím se parníkem plným výletníků. Důvod byl jediný – projíždějící parník zvířil dno a ryby se pustili do hostiny.

Faktor štěstí
Asi nemá smysl se o tom dlouho rozepisovat… Můžete mít skvělé znalosti, můžete být skvěle připraveni, ale pokud vám bude chybět ten pověstný kousek štěstíčka, tak občas budete zcela bez šance… Na vlastní kůži to už určitě zažil každý z nás… Do této skupiny lze zařadit i štěstí začátečníků.

Tak, a máme to za sebou… A co bylo vlastně mým cílem? Přinutit vás se trochu zamyslet… Zamyslet se nad tím, že správné vyhodnocení dané situace a přizpůsobení se daným podmínkám má rozhodující vliv na celkovém úspěchu či neúspěchu. Bohužel až příliš často vídám rybáře, kteří stále sází především na kvalitní krmení a drahé vybavení, aniž by do rybařiny zapojili cit a především hlavu.

S pozdravem „Co sežereš, nechytíš“

Hledání kaprů v zimním období

Lov kaprů v zimním období není u nás velmi rozšířen. Mrazivé noci odradí spoustu teplomilných rybářů a také aktivita kaprů je velmi nízká. Poslední dva roky se připravuji na to, abych nějaký ten víkend po sezoně u vody ještě strávil. Nejdůležitějším předpokladem je víra ve svoje schopnosti a lokalizace zazimovaných kaprů.

I přestože máte super zimní boilies a nej náčiní, nemusíte se ryby dočkat. Nám se podařilo po mnoha výletech několik takových „horkých“ míst najít. Na Silvestra mě jeden známý posílal SMS, že úspěšně loví kapry. Jednalo se o hlubší vodu, která nezamrzá při prvních mrazících. Já letos začal chytat kapry na přelomu října a listopadu. Přišly první mrazy a teploty se v noci pochybovaly i kolem mínus 7 stupňů. Mrazivá teplota a výrazné ochlazení přes den způsobí, že živočichové, které kapři požírají, se přestanou rozmnožovat a stáhnou se ke dnu. Kapři to instinktivně vycítí a přestanou intenzivně vyhledávat potravu. Nízká teplota vody udělá z kaprů opravdu unavené společníky. Přijímají méně potravy a déle tráví. Vloni a předloni jsem pravidelně měřil teplotu vody a vzduchu, ale mnoho zajímavých souvislostí se záběry kaprů jsem nezjistil. Více mi dalo sledování atmosferického tlaku a přechodů teplých či studených front doprovázených deštěm a sněžením. Nachytal jsem kapry jak při teplotě vzduchu 4 stupně nad nulu i jeden stupeň pod nulou. Často jsem ztrácel důvěru, když teplota vody klesala pod – stupeň a teplota vzduchu padala k minus 10 stupňům. Sváděl jsem vnitřní souboje, zda vyklidit pole, či vydržet sám v holé krajině a pozorovat nehybné swingery. Pořad se mi hlavou honila myšlenka, že kapři už opravdu přestali žrát a jsem tu zbytečně. Prováděl jsem dokola měření teploty, snažil se najít důvody, proč jsem neúspěšný. Nakonec skončil můj teploměr v popelnici! Dnes se pokouším nalézt rybu při každé docházce i za velmi nepříznivých povětrnostních okolností. Na řekách jsem kapry hledal v napadaných stromech.

V mnoha případech se „horké“ zimní místo neliší od celoročně úspěšného místa – v hloubce okolo 5 metrů s lavici na 7 metrů je to přímo ideální. Toto místo jsem prokrmil jednou denně půltuctem rozkrájených boilies a třemi, čtyřmi peletami. Celý trik spočívá v jednoduchosti. Není třeba sypat do vody kila kukuřice či boilies. Překrmení místa způsobí, že se kapři začnou místu vyhýbat a ignorovat cokoli k snědku. Opravdu stačí malé množství – ideální je dopravit návnadu i nástrahu společně na jedno místo pomocí PVA šňůrky, sáčku. Na stojatých vodách je to obdobné. Nečekejte kapry na mělčinách, ani ve 2 metrech, ale na 5 až 8 metrech, někdy i ve 20 metrech (u velkých přehrad s hloubkou ?0 metrů).

pohled na pruty
Také se mi vyplatilo sledovat průběžné počasí s předstihem 8 dnů. Počasí zásadné ovlivňuje chování kapra. Severní a severozápadní vítr doprovázený sněžením je velmi špatný. Ideální je doba krátkého oteplení, přechodu tlakové níže. Takové počasí poznáte snadno – den až dva drobně prší nebo sněží a teplota se zvyšuje. Poté tlak začne stoupat vzhůru a je naděje, že vysvitne sluníčko, které alespoň trochu prohřeje vodu a vyláká kapry z úkrytu. Pak přichází nejvíce záběrů odpoledne a navečer za tmy. Toto počasí trvá většinou 2-3 dny, než tlak vystoupá a začnou jasné mrazivé noci. Kapři jakoby vycítí příchod další mrazivé vlny a hledají něco „do zásoby“. Jakmile udeří opět mrazy pod mínus 10 stupňů, je s kaprama konec.

Pro výrobu zimních boilies je důležité aroma s alkoholem, zimní olej a kvalitní suroviny. Nemůžete předpokládat, že sundáte z háčku kolínko či těsto a navážete jakoukoli kuličku boilie. Mnoho rybářů zavrhuje boilies kvůli ceně, ale při zimním kapraření těch vycházek není zase tolik a spotřebujete minimum krmení. Malé ostré háčky Vám pomohou velkého kapra úspěšně zdolat. Ryba si s nástrahou chvíli hraje a nebere tak poctivě jako v létě. Záběr signalizuje i nepatrné napnutí vlasce aniž by se swinger pohnul, rychlá odpověď je na místě – ochutnávající kapr má většinou háček na kraji tlamy. V mnoha případech mi ryby padaly, ale malinké háčky problém vyřešily. Používám tu nejjemnější montáž a boilie do průměru 15 mm. Délku montáže od olůvka zkouším od 15 do 25cm, delší ne. Zimní boilies si vyrábím s velkým obsahem proteinu a s použitím ethylalkoholového stimulátoru – podle výsledků se domnívám, že hraje velmi významnou roli stejně jako použití masových rozpustných pelet (ryba, žížala). I ty nejlepší letní nástrahy přestanou po ochlazení fungovat a jejich používání si nechávám až pro vody s teplotou nad 10 stupňů. Další významnou úlohu hrají oleje – přidávám olej z tresčích jater anebo samotná rozmačkaná tresčí játra z konzervy (cenově velmi dostupná). Mezi má oblíbená aromata do zimních boilies patří Mušle, Luncheonmeat, Oliheň, Chobotnice/Brusinka a The Liver. Samotné směsi si míchám buď na bázi rybích mouček, pstružích granulí a mléčných produktů anebo GLM extractu, huňáčkové moučky, Red betainu a čisté chlorelly. Výsledné boilies jsou tmavých barev (hnědá, hnědozelená) a velmi aromatické. Kuličky se musí svojí kvalitou vyrovnat s „přírodní konkurencí“. To je krůček k tomu, abych měl úspěšný den. Na poslední čtyřdenní vycházce se dvěma kamarády se nám podařilo ulovit 31 kaprů do ? kg. Úspěšná zimní nástraha existuje, ale pouček a teorií je mnoho. Rád bych uvítal další diskusi a vyměnil si s vámi vaše zkušenosti a poznatky o zimním lovu kaprů.

Zacházení s úlovkem

V časopisech už bylo napsáno mnoho článků o lovu kaprů, montážích, návnadách a nástrahách, ale o zacházení s ulovenou rybou se psalo jen tak okrajově. Proto jsem se rozhodl napsat článek o tom, jak zacházet s ulovenou rybou na břehu.

Ale než začnu psát, seznámím vás s pomůckami, které jsou nezbytné pro šetrné zacházení. V první řadě si musíme opatřit prostorný podběrák s jemnou sítí. Síťka s hrubými oky má za následek poškození ploutví, zejména té ocasní. Za druhé, což je velmi důležité, je podložka, která slouží k odháčkování a ošetření úlovků, pořídíte-li si nějakou větší s uchy pro vážení, máte zabité dvě mouchy jednou ranou, neboť si pak nemusíte opatřovat sak pro vážení.

Velké podložky jsou většinou opatřeny vložkou, která brání rybě vypadnout z ní. No a za třetí, ve výbavě a to nejen na soukromých lokalitách by v žádném případě neměl chybět přípravek pro ošetření ranky po háčku, případně pro ošetření dalších ran, které jsme třeba ani my nezavinili. Já sám používám klinik, někdo, jak sem si stačil všimnout používá tinkturu, nevím jestli je tento desinfekční přípravek vhodný, přesto se přikláním ke kliniku.

Vezmu to pěkně po pořádku, rybu nezdolávejte zbytečně dlouho, to má za následek úplné vyčerpaní. Po podebrání se snažte zátěž držet nad kaprem, někdy jsou totiž olůvka dost drsná. Položte kapra opatrně na podložku, ohleduplně mu vytáhněte háček,pokud je háček dosti hluboko, použijte vyprošťovací kleště (peán), nadzvedněte kapra a odsuňte podběrák bokem, aby nepřekážel. Když se bude kapr házet a dělat krkolomné výpady, přeložte mu přes hlavu kousek hadru, můžete použít i dlaň (ovšem mokrou), tím se kapr uklidní a můžete začít s ošetřováním. Pozorně si kapra prohledněte jestli nemá další zranění.

dezinfekční přípravek

FOTOGRAFOVÁNÍ

Pokud se chcete z rybou vyfotit, tak to dělejte jen nad podložkou, a to nejlépe v kleče. Při stání si koledujete o malér, protože kapr často udělá ještě nějaký výpad, a to znamená pád při kterém dochází z pravidla ke zranění. Nezapomínejte kapra na břehu polévat neustále vodou, aby neoschnul.

POUŠTĚNÍ ÚLOVKŮ

Kapra v podložce přeneste co nejblíže k vodě, pokud nejsou břehy moc vysoké, můžete kapra jak se říká svézt do vody, musíte si být však jistí, že je voda při břehu dost hluboká, pokud není, musíte kapra vrátit předem namočenýma rukama. Nikdy ho do vody neházejte, ponořte ho do vody a vyčkejte až kapr odplave sám, přičemž se ho snažte narovnávat. Není také vhodné nechávat kapra zbytečně dlouho na břehu, tak do pěti minut by jste měli zvládnout ošetření, zvážení, fotografování a pak rybu vrátit vodě. Ohleduplné zacházení s úlovkem je pro mne rituálem. Když vezmu v potaz celou tu dobu, co čekám na záběr, tak to potom jen tak neodfláknu, a co vy? Taky se takhle chováte ke svým úlovkům? Musím konstatovat, že se s takovým přístupem jiných rybářů shledávám jen zřídka. Prosím! Chovejte se ke svým úlovkům co nejopatrněji.

.

Kaprařská strategie

V tomto článku se vám pokusíme přiblížit tři nejdůležitější aspekty při lovu kaprů.

Výběr místa

Nejlepším pomocníkem při výběru místa je echolot. Echolotem si zmapujeme dno a krásně si můžeme najít místo k zakrmení. Echolotem ryby nenajdeme, jak si bohužel někteří rybáři myslí, pouze můžeme upřesnit výskyt kaprů. Na to se spoléháme jen v tom případě, když je dno čisté bez výrazných zlomů a vodních překážek. Když nemáte echolot, můžete použít olovnici, která vám přiblíží tvar dna, ale vázky se s ní dají najít obtížně. Když je na revíru zakázáno používat lodě, tak se orientujeme podle toho, kde se kapři koupají a vyskakují nad vodní hladinu, nebo se pokoušíme umístit nástrahu poblíž rákosu nebo padlých stromů, které vyčnívají na hladinu. Místo, kde budeme chytat si označíme tyčovou nebo H-bojkou.

Zakrmování:

Krmení je nejpodstatnější část kaprařské strategie. My praktikujeme dva způsoby krmení.

1) Najdeme si místo a umístíme dvě bojky 20 metrů od sebe. Mezi nimi nakrmíme pěti kilogramy směsi partiklu, která se skládá z kukuřice, řepky, konopí, sušeného mléka a vše zalijeme melasou. U každé bójky zakrmíme 0,5kg boilie různého druhu.

2) Tato odlišná taktika krmení se liší hlavně množstvím zkrmeného boilie. Montáž zavezeme a okolo ní rozhodíme deset kuliček boilie a hrst směsí pelet. Nejčastěji mícháme GLM pelety+betainové a pelety speciál.

Používáme komponenty od J.Těšínského a K.Nikla.Tyto produkty jsou velmi kvalitní a nám se osvědčily na všech lokalitách.

Samozřejmě nezatracujeme i jiné firmy, ale každý si musí vyzkoušet co mu vyhovuje nejlépe. Na každou výpravu si vezeme 3-4druhy boilie, abychom zjistili na jaký druh boilie nejlépe kapři reagují. Nejvíce se nám osvědčily příchutě LOSOS, SCOPEX a NAHNILÝ KRAB.

Montáže:

Montáže se skládají ze dvou částí. Z uchycení olova a návazce.Uchycení olova provádíme pomocí závěsu na olovo a dále od něj umístíme jeden metr olověnky. Tento materiál oproti bužírce má tu výhodu, že leží na dně a nevzbuzuje u kapra pocit nebezpečí. První otázkou jakou se budeme zabývat při zhotovení návazce je materiál. Na plovoucí boilie se nejlépe hodí šňůrky impuls, multistrand a silkworm. Další materiály které se nám osvědčily jsou mystic, enduro, magnus a quick silver. Návazce zakončujeme pevnostním obratlíkem.

Háčky musí být pevné a co nejostřejší. K našim nejoblíbenějším patří háčky od firem K.Nash, J.Těšínský, Partridge a Mustad. Návazce zhotovujeme nejčastěji 20cm dlouhé, ale s délkou se musí hodně experimentovat. Jediným pravidlem, kterým se dá řídit je, na menší vzdálenost kratší návazec a na delší vzdálenost delší návazec, aby měl kapr dostatek času nástrahu nasát.

Mnoho úspěchů u vody vám přejí CARP TEAM Šajdíkove Humence.